Rozhovor s vedoucím oddělení materiálově-technického zásobování SÚJV Pavlem Dohnalem.

 

Pavel Dohnal na Velvyslanectví ČR v Moskvě. Foto archiv.Návratnost českého příspěvku do rozpočtu SÚJV dosáhla v minulém roce 125 %, což činí 7,5 milionu dolarů. Jak se toho daří dosáhnout?

Je to přirozeně výsledek práce mnohých českých firem. V tom, že si české firmy a lidé v nich uvědomují, že práce s SÚJV je běh na dlouhou trať, vidím i určitý prvek národní mentality. Je třeba tomu věnovat mnoho času, ale výsledky za to stojí a návratnost je dobrá. Nezůstává u jedné zakázky, firma se tu může dlouhodobě uchytit. Sází se na to, aby měla práce té které firmy dobrou odezvu, aby si tu firma vytvořila dobré renomé, aby byla považována za spolehlivého partnera co se týče kvality i dodržování dodacích termínů. Pokud jde o české firmy, klíčovou roli hraje jejich aktivní přístup a vyspělost. V SÚJV jsou aktivní i ostatní členské země, například Polsko dosáhlo v roce 2020 průmyslového návratu cca 42 %, což činí 4,2 milionu dolarů.  

 

Mohl byste jmenovat firmy, které jsou v nějakém ohledu „nej“?

Českou firmou, která nejdéle spolupracuje s SÚJV, je společnost VAKUUM PRAHA. Z pohledu velikosti objemu dodávek je to také VAKUUM PRAHA, která již téměř třicet let do SÚJV každoročně dodává high-tech produkty vysoké hodnoty. Přeborníkem je v posledních letech firma ASARKO, která realizovala pro SÚJV stavební zakázky v celkovém objemu 18 milionů dolarů. Nejtěžší zařízení dodané z České republiky do SÚJV byl magnet pro detektor MPD projektu NICA (okolo 750 tun) dodaný společností Vítkovice v roce 2019. A nejkurióznější českou dodávkou byly malotraktory od firmy Šálek – jednak nové, ale také traktory dodané počátkem 70. let ještě firmou Agrostroj, které byly nepřetržitě v provozu až do chvíle, kdy je firma Šálek v roce 2019 přímo v areálu SÚJV modernizovala. Je to taková třešinka na dortu, vizitka České republiky.

 

Stavební firma ASARKO působí v Dubně již devět let. Co se jí za tu dobu podařilo udělat?

Poprvé ji sem pozvali organizátoři Českých dnů v SÚJV v roce 2012. Firma tehdy získala zakázku na vnitřní rekonstrukci domu na ulici Strojitělej 8, kterou se jim podařilo uskutečnit v rekordním čase 10 měsíců včetně nových rozvodů vody a ostatních inženýrských sítí. Byla to velmi dobře odvedená práce a v době finalizace projektu tu pracovalo přibližně 100 lidí. Veškeré práce od podlah po inženýrské sítě realizovali řemeslníci z České republiky. Za sedm let pak firma uskutečnila řadu dalších projektů – především opravy a zateplování fasád. Jsou úspěšní z toho důvodu, že používají moderní technologii s celou řadou doplňků, které zabezpečují, že fasáda vydrží místní mrazivé zimy. Po pěti šesti letech tyto fasády pořád vypadají jako nové. Na území samotného Ústavu firma realizovala opravu fasád Laboratoře teoretické fyziky a Laboratoře jaderných problémů. Nyní pracuje na opravě fasády a zateplení budovy Laboratoře informačních technologií. Při vstupu do Ústavu přímo bije do očí, jak je to dobře udělané. Firma ASARKO získala také zakázku na rekonstrukci Hotelu Dubna na Moskevské ulici. V těchto dnech práci na rekonstrukci všech ubytovacích kapacit dokončuje a 24. března ji za přítomnosti velvyslance ČR pana Vítězslava Pivoňky předá k užívaní SÚJV. Již dříve provedla opravu fasády a zateplení této budovy. Celková výše zakázky je přibližně 11 milionů amerických dolarů. Spolupráce je přitom všestranně výhodná. Tak třeba nábytek, který do hotelu Dubna dodala česká firma TECHO, vyrábějí společně jejich továrny v Rusku (nedaleko Dubny) a v ČR.  

 

Co byste poradil českým firmám, které se hlásí do tendrů a výběrových řízení v SÚJV?

Nové firmy, které se uchází o zakázky, musí především do Dubny pravidelně přijíždět. Když přijedou jednou do roka, nemůžou si myslet, že se něco podaří dohodnout. Během těch příjezdů si musí najít nějakého sparing partnera, který sedí v jedné z laboratoří Ústavu a to, co česká firma dělá, ho zaujme. Začnou napřímo spolupracovat a až pak se začnou ucházet o projekty, které procházejí výběrovým řízením.

 

Montáž tělesa magnetu MPD NICA dodaného firmou VHM (Vítkovice heavy machinery) v laboratoři LFVE. Foto archiv SÚJV.Takže osobní vztahy hrají rozhodující roli?

V Rusku působím přes třicet let a můžu říct, že nejideálnější je, když se vztahy s partnerem, například s nějakým specialistou z laboratoře, kam je třeba dodávat zařízení, dostanou do takové roviny, že se s ním stýkáme a bavíme ne proto, že bychom mu chtěli něco prodat, ale proto, že si lidsky rozumíme. A ještě začínajícím firmám radím, aby spoléhali na to, že každý člověk je od přírody líný. Takže když mají možnost nabídnout partnerovi z nakupující strany, že za něj de facto něco udělají, určitě na to velice rád kývne a na tom se dá potom stavět. Může to být třeba technické zadání. Specialista z laboratoře někdy například neví, jak k použití dodaného zařízení přistoupit a když mu firma nabídne, že mu to pomůže naprojektovat, je to základ budoucí dobré spolupráce. Takže do SÚJV běžně vysíláme experty z firem, včetně expertů s inženýrským zaměřením, kteří pro Ústav připravují konkrétní projekty. Ti ale řadu informací o připravovaných projektech mohou získat i předem, na dálku – od vědeckých pracovníků vyslaných do SÚJV z České republiky.

 


Vy pomáháte se zakázkami všem členským zemím SÚJV. Podle jakého klíče?

Návratnost příspěvku do rozpočtu Ústavu je zakotvená v jeho základních dokumentech. V zakládajících listinách je uvedeno, že každá členská země má nárok na 20 % návratnosti. Pokud to funguje, tedy pokud to je 15 % a víc, tak je to v pořádku. Jakmile návratnost začne klesat a blíží se k nule, na patřičném ministerstvu školství a vědy té které země někdo vztyčí prst a je to problém. To je dnes příklad Slovenské republiky nebo Rumunska. Pro podporu slovenských nákupů jsme spustili zvláštní program. V Košicích jsme uspořádali seminář, setkání s těmi slovenskými firmami, které už mají za sebou velké dodávky do CERNu, do Fermilabu nebo na jiná podobně specifická pracoviště.

 

Jedno ze vakuových zařízení vyrobených společností VAKUUM PRAHA. Foto archiv.Z Českých firem do SÚJV dodává asi nejdéle firma VAKUUM PRAHA. Jaká je historie jejího působení?

Působí tu téměř třicet let a svou silnou pozici si vydobyla díky více než čtyřem stovkám perfektních dodávek do SÚJV a také díky tomu, že ředitel firmy RNDr. Pavel Hedbávný, CSc. je v oblasti vakuových technologií velkou autoritou. Mimo jiné se zasloužil o vznik České vakuové společnosti, 10 let působil jako její prezident (nyní zastává funkci vice-prezidenta), působil a působí v orgánech Akademie věd ČR a mezinárodních institucích svázaných s vakuovou technikou. Mnoho let také pracoval ve výzkumu v oboru vakuové fyziky a techniky. Specialisté firmy VAKUUM PRAHA se nevěnují čistě jen dodávkám. Pomáhají laboratořím řešit i řadu technologických problémů a úzce spolupracují s laboratořemi při návrzích a konstrukci zařízení.

 

Jak takový typ spolupráce v praxi vypadá?

Společnost VAKUUM PRAHA uzavřela v průběhu let s experimentálními laboratořemi řadu smluv o vědecko-technické spolupráci (opakovaně jsou tyto smlouvy uzavírány především s Laboratoří neutronové fyziky a Laboratoří fyziky vysokých energií). Je tedy i řešitelem vědecko-technických projektů – například pilotního čerpacího systému pro booster NICA. A plní také funkci integrátora. Když se například dává dohromady nějaká vakuová komora, která sestává z komory, ventilů, vakuových vývěv atd., zástupci firmy výpočtově a konstrukčně integrují součásti vyrobené ve VAKUUM PRAHA s výrobky od jiných firmem do jednoho zařízení. Firma sídlí na území Univerzity Karlovy a i tato tradice a skutečně vysoká technická úroveň zvyšují její váhu. Pro SÚJV je důležité, že firma dodávající vakuová zařízení do CERNu, Fermilabu, DESY a řady dalších světových institucí a univerzit může svými zkušenostmi pomoci při realizaci složitých vakuových projektů v Ústavu. Postupem času se tato česká společnost stala důležitým a respektovaným dodavatelem vakuových systémů a vakuových komponent pro většinu důležitých projektů SÚJV. V současné době jsou to mj. dodávky pro komplex NICA a pro řadu urychlovačů Laboratoře jaderných reakcí, např. též pro „Továrnu na supertěžké prvky“.   

 

Vakuová zařízení dodává i firma Streicher Plzeň…

Firma Streicher tu působí asi tři roky, zabývá se také vakuovou technikou. Ale s firmou VAKUUM PRAHA si nekonkurují, protože se pohybují v různých váhových kategoriích. Tam, kde, pokud jde o rozměry zařízení, končí možnosti firmy VAKUUM PRAHA, nastupuje firma Streicher.

 

Traktory z firmy Šálek Prostějov, vlevo nový model dodaný v roce 2018, vpravo dva traktory vyrobené a dodané do SÚJV v roce 1972, zrekonstruované pracovníky firmy v areálu SÚJV. Foto archiv.Jaké další firmy v SÚJV působí?

Je celá řada firem, které se tu objevily nedávno. Uvést mohu například firmu Silicon Valley Czechoslovakia, která sídlí v Rožnově pod Radhoštěm a vznikla na bázi bývalé malé Tesly Rožnov, kde se vyráběly televizní obrazovky. Tato firma se specializuje na výrobu a dodávky takzvaných gaz kabinetů, což je zařízení, které zabezpečuje kontinuální dodávání velice čistých plynů do určitého místa urychlovače. Firma nedávno dostala zakázku od Laboratoře jaderných reakcí na zařízení kontinuálního dodávání velmi čistého argonu. Dále bych uvedl firmu Nuvia, která vznikla nedávno na bázi dukovanské atomové elektrárny a zabývá se výrobou vysoce technologických zařízení a projektů v oblasti Big Science. Například ve spolupráci s ČVUT dělají scintilační detektory. Už tu působí dva roky a snažíme se, aby se tu etablovali.

 

Mají vědci a podnikatelé aktivní v SÚJV podporu českého státu? 

Česká republika dlouhodobě podporuje všechny aktivity směrem k SÚJV – vědecké, technologické, všestrannou výchovu našich studentů a mladých vědeckých pracovníků, účast českých firem v SÚJV či „public relations“ – zprostředkování dosažených vědeckých výsledků pro širokou veřejnost.

 

Jaké se v SÚJV pro české firmy otvírají perspektivy?

SÚJV prochází výraznou modernizací, vedení ústavu za podpory všech členských zemí (významný je podíl hostitelské země) spustilo ambiciózní projekt výstavby nových infrastruktur a nezapomíná také na zlepšování sociální struktury v Dubně (dokladem této skutečnosti je zmíněná rekonstrukce hotelu, který poskytuje ubytování pro pracovníky ústavu a hosty). Je ale třeba počítat s tím, že SÚJV je velmi náročný zákazník, který pokud jde o dodávky zařízení a služeb, požaduje vždy nejvyšší kvalitu.

 

Vy jste tu aktivní nejen na poli dodávek. Věnujete se i osvětě a organizaci kultury. Jak se vám daří v této oblasti?

Za těch bezmála pět let, co tu jsem, se nám podařilo udělat celou řadu akcí. Většinou jsou zaměřené nejen na to, aby tu naši pracovníci s rodinami měli kousek domova, ale aby i naši kolegové z Ruska nebo jiných členských zemí měli možnost seznámit se s naší kulturou, a to ať již formou promítání filmů, koncertů lidové hudby nebo gastronomie – české kuchyně. To je moje velké hobby, takže jsem na řadě akcí i osobně vařil. Těší mě, když mohu svou pracovní činnost doplnit něčím, co lidi potěší, stmelí a svede dohromady – když vidím, že jsou spokojení.