Dne 26. března 2021 oslavil Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) 65. výročí své existence. Založen byl v roce 1956 a socialistické Československo bylo jednou z jeho jedenácti zakládajících zemí. Když se rozpadl společný československý stát, Česká republika a Slovensko byly uznány za jeho nástupnické státy a po 1. lednu 1993 zůstaly plnoprávnými členskými zeměmi SÚJV.

 

 

SÚJV je vědeckou organizací s mezinárodním statusem, která se nachází v Dubně přibližně 120 km severně od Moskvy. V současnosti má Ústav osmnáct členských států (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, Česká republika, Gruzie, Kazachstán, KLDR s dlouhodobě pozastaveným členstvím, Kuba, Moldavsko, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Ruská federace, Slovenská republika, Ukrajina, Uzbekistán, Vietnam). Na základě dvoustranných mezivládních dohod spolupracuje SÚJV také s Egyptem, Itálií, Jihoafrickou republikou, Maďarskem, Německem a Srbskem.

SÚJV je v současnosti z hlediska počtu zaměstnanců jednou ze tří největších mezinárodních mezivládních organizací a dynamicky se rozvíjí. V prosinci příštího roku bude v ústavu uveden do provozu unikátní urychlovač relativistických těžkých iontů NICA; minulý rok byla otevřena Továrna supertěžkých prvků, kde se mezinárodní tým zabývá jejich syntézou. V posledních desetiletích byly v SÚJV syntetizovány prvky s čísly 102, 104, 105, 106, 107, 113, 114, 115, 116, 117 a 118, které se blíží tzv. ostrovu stability supertěžkých jader. A do provozu byl letos slavnostně uveden také největší hlubokovodní neutrinový teleskop na severní polokouli, který se nachází ve vodách jezera Bajkal (více o těchto projektech viz níže).  

V důsledku demokratického vývoje ve střední a východní Evropě přijal SÚJV v roce 1992 nový statut, který se stal základem fungování této instituce jako mezinárodní vědecké organizace. Na něj navázala dohoda mezi Ruskou federací a SÚJV podepsaná v roce 1995 a ratifikovaná ruskou vládou v roce 2000, která Ústavu zaručuje mezinárodní právní subjektivitu.

 

Za více než 60 let členství Československa a České republiky pracovali v SÚJV na různých pozicích stovky českých zaměstnanců a čeští vědci tu obhájili stovky disertačních a desítky habilitačních prací.

Čeští a slovenští vědci v různých obdobích zaujímali vysoké funkce v řídících orgánech SÚJV. Zástupci ředitele ústavu byli postupně prof. Václav Votruba (1956–1959), prof. Ivan Úlehla (1964–1967), prof. Čestmír Šimáně (1973–1977) a dr. Marián Gmitro (1986–1988). Dnes je zástupcem ředitele SÚJV dr. Richard Lednický.

Na pozicích zástupců ředitelů laboratoří k rozvoji Ústavu významně přispěli prof. Václav Petržílka a dr. Jaroslav Perneger, jako vedoucí oddělení a úseků dr. Ivo Zvára, prof. Miroslav Finger, prof. Rupert Leitner, dr. Richard Lednický, prof. Jaroslav Kožešník, dr. Jozef Tuček, prof. Ivan Wilhelm, dr. Aloiz Kovalík, doc. Ivan Štekl a další.

Motorem českého podílu na práci SÚJV je několik desítek vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří žijí dlouhodobě v Dubně a pracují v Ústavu na plný úvazek. Kolem nich se soustřeďuje kolektiv mladých českých vědců, inženýrů, doktorandů a studentů, kteří do laboratoří SÚJV přijíždějí na krátkodobé a střednědobé stáže, aby pracovali na společných projektech. Spolupracovníci z ostatních členských zemí Ústavu naopak přijíždějí pravidelně do České republiky, kde spolupracují s českými vědci a účastní se vědeckých konferencí. 

  

„Pětašedesáté výročí založení SÚJV je dalším z milníků na dlouhé cestě lidstva za poznáním základních vlastností hmoty. Když zakládající státy stavěly základy našeho ústavu, vnímaly ho jako vědecko-výzkumnou lokomotivu, kterou talenty a energie výzkumníků z celého světa uvádějí do pohybu směrem k poznání přírodních zákonů. Za uplynulá desetiletí získal svět novou podobu a geografii,  ale SÚJV si v této dynamické situaci zachoval a upevnil postavení jednoho z předních mezinárodních vědeckých center na planetě. Ambicióznost vědeckých úkolů, výlučnost vědecko-výzkumné infrastruktury i krásné a ekologické prostředí Dubny fungují jako magnet pro ty nejodvážnější, talentované výzkumníky z celého světa zamilované do vědy,“ prohlásil ve svém blahopřání k jubileu SÚJV jeho generální ředitel akademik Grigorij Trubnikov.

V rámci kulatého jubilea navštívil SÚJV již 24. března 2021 také velvyslanec České republiky v Ruské federaci Vítězslav Pivoňka. Ve své blahopřejné řeči uvedl:

„Spojený ústav jaderných výzkumů oslaví 26. března 65 let své existence a my jsme hrdí na to, že Československo bylo v roce 1956 jednou z jeho zakládajících zemí. Přejeme mu do příštích let hodně úspěchů! Toto mezinárodní výzkumné centrum představuje unikátní projekt vědecké spolupráce, který za dobu své existence pomohl připravit celou řadu význačných českých odborníků v oblasti částicové fyziky. Na základě těchto zkušeností bychom chtěli i do budoucna soustředit aktivity České republiky v rámci SÚJV  na programy pro studenty a mladé vědce a prohlubovat spolupráci mezi českými univerzitami, SÚJV a vědeckými pracovišti ostatních členských států.

Důležitou roli v rámci českého členství v SÚJV bezesporu hraje i možnost účasti českých firem v programech spojených s modernizací a rozšiřováním jeho výzkumné základny. S velkou radostí mohu konstatovat, že si české firmy za dobu svého působení v Dubně získaly dobrou pověst a jsou připravené v nastavené spolupráci pokračovat.“ 

Ústav zaměstnává více než 5000 pracovníků, z nichž přibližně 1000 jsou výzkumní pracovníci a 2000 technici a inženýři. Roční rozpočet SÚJV v roce 2019 přesáhl 230 milionů dolarů, z nichž Česká republika hradí přibližně 3 %.

K dnešnímu dni v Ústavu pracuje na plný úvazek 32 českých odborníků, z nichž přibližně polovina je mladších 35 let. Do SÚJV jsou vysíláni Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nejen experti z českých vysokých škol, ale také z ústavů Akademie věd.

Gestorem naší spolupráce je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Poradním odborným orgánem MŠMT je Výbor pro spolupráci ČR s SÚJV, na jehož  činnosti se aktivně podílejí zástupci vědeckých institucí a také zástupci Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí.

Ústav tvoří celkem 7 laboratoří – Laboratoř teoretické fyziky (LTF), Laboratoř fyziky vysokých energií (LFVE), Laboratoř neutronové fyziky (LNF), Laboratoř jaderných problémů (LJaP), Laboratoř jaderných reakcí (LJaR), Laboratoř informačních technologií (LIT) a Radiobiologická laboratoř (LRB).

Kromě těchto pracovišť je součástí SÚJV rovněž Univerzitní centrum (UNC), které zajišťuje vzdělávání aspirantů a diplomantů v oboru jaderné fyziky, organizuje mezinárodní praxe studentů, letní studentský program, inženýrské praxe, programy a stáže pro učitele fyziky, exkurze pro žáky a studenty, jazykové kurzy, apod.

V SÚJV v minulosti působila řada významných fyziků – mj. I. M. Frank, který se stal v roce 1958 nositelem Nobelovy ceny za fyziku (teorie Čerenkovova efektu) či italský teoretický fyzik Bruno Pontecorvo, který objevil princip oscilace neutrin.

Po městě Dubna, kde Ústav sídlí, je pojmenován prvek 105 „Dubnium“, po Flerovově laboratoři jaderných reakcí (LJaR) pak od roku 2011 prvek 114 Flerovium (Fl).

 

  

Urychlovací komplex NICA

NICA je nový srážeč protonů a těžkých iontů, který je úsilím 18 členských a 6 přidružených států SÚJV budován v Laboratoři fyziky vysokých energií SÚJV. S jeho pomocí bude možné vytvořit hustou baryonovou hmotu, která se vyskytuje jen v neutronových hvězdách a jádrech supernov a také nové skupenství hmoty – kvark-gluonové plazma. Tak bude možné rekonstruovat podmínky, které panovaly krátce vzniku našeho vesmíru. Na komplexu NICA jsou plánovány experimenty fundamentálního výzkumu z oblastí relativistické jaderné fyziky, fyziky spinu vysokých a středních energií vzájemně působících částic a radiobiologie. Experimenty aplikovaného výzkumu, které budou prováděny se svazky různých částic s širokým spektrem parametrů, jsou cíleny na vývoj nových technologií v oblasti materiálového výzkumu, transmutace radioaktivních odpadů, nových energetických zdrojů (jaderné reaktory řízené urychlovači) a nukleární medicíny

 

 

Továrna supertěžkých prvků

Základem Fabriky STE (Továrny supertěžkých prvků), která nedávno zahájila provoz v Spojeném ústavu jaderných výzkumů, je nový urychlovač těžkých iontů DC-280 – světová špička mezi urychlovači tohoto typu. Projektovaná intenzita svazků těžkých izotopů (např. 48Ca, 50Ti) produkovaných urychlovačem DC-280 bude dosahovat 60 bilionů iontů za vteřinu (10^12 s^-1), což desetkrát překračuje intenzitu dosahovanou na existujících urychlovačích. Jedním z klíčových úkolů nového urychlovacího komplexu je syntéza nových supertěžkých prvků s protonovými čísly 119 a 120 – prvních prvků osmé periody Mendělejevovy periodické tabulky. Spuštění experimentů v oblasti syntézy 120. prvku prováděných v širokém mezinárodním kolektivu byl naplánován na druhou polovinu roku 2019. Továrna supertěžkých prvků se stane světovou základnou budoucího výzkumu supertěžkých jader a upevní vedoucí postavení SÚJV Dubna v oblasti syntézy a zkoumání vlastností supertěžkých prvků.

 

 

Projekt Baikal-GVD (s účastí českých vědců)

Teleskop Baikal-GVD je určen pro výzkum astrofyzikálního toku neutrin ultra vysokých energií. V důsledku interakcí neutrin ve vodách jezera Bajkal vznikají nabité vysokoenergetické sekundární částice, které generují Čerenkovovo záření. Toto záření je detekováno pomocí světlocitlivých optických modulů, ze kterých se teleskop skládá. Jednotlivé fotony jsou detekovány s přesností nanosekund, což umožňuje rekonstruovat směr příchodu detekovaných neutrin s úhlovou přesností několika stupňů a hledat tak jejich případné zdroje. 
Výsledky zpracování dat naměřených s pomocí již tří dříve nainstalovaných klastrů Baikal-GVD prokázaly jeho schopnost registrovat neutrina vysokých energií. Pro zvýšení počtu detekovaných neutrin a horního limitu jejich energie je však nezbytné další zvýšení objemu detektoru. Vlastnosti vody v jezeře Bajkal spolu s dalšími průvodními okolnostmi umožňují vytvořit zařízení, které se svou citlivostí a úhlovým rozlišením řadí mezi světovou špičku neutrinových teleskopů a umožňuje studovat nové obzory v oblasti astronomie a astrofyziky.

 

Více o účasti ČR v SÚJV najdete na českých webových stránkách ústavu:

http://czech.jinr.ru/cs/

 

Kontakt pro média:

Jan Machonin

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

GSM: +7 916 032 7495 (dostupný též v Telegramu)

 

Kontakt v ČR:

Sekretariát Výboru pro spolupráci ČR s SÚJV 

tel./fax: +420 266 177 235 
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

ÚJF AV ČR, v. v. i. 

Na Truhlářce 39/64 
180 00 Praha 8