Vzdělání

V německém Karlsruhe bylo v roce 2018 zahájeno měření na unikátním zařízení KATRIN (The KArlsruhe TRItium Neutrino experiment). Podílí se na něm skupina elektronové spektroskopie z oddělení jaderné spektroskopie ÚJF, která se tohoto projektu účastnila od naprostého počátku. O své velmi zajímavé zkušenosti se v rozhovoru pro internetový portál osel.cz podělil její dlouholetý vedoucí Ing. Otokar Dragoun, DrSc. Rozhovor s  Otokarem Dragounem vedla Naděžda Witzanyová.

Jan Forejtník (VUT v Brně) o mezinárodní studentské praxi 2019 ve Fljorovově laboratoři jaderných reakcí Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně...

Na otázku co jsou to tetrakvarky a jaké postavení zaujímají mezi všemi ostatními částicemi odpověděl pro internetové vydání N+1 zástupce ředitele programu vysokých energií Brookhavenské národní laboratoře Dmitrij Denisov…

 „Když byly v polovině 60.let předpovězeny kvarky, byl to pokus vysvětlit svět elementárních částic, které v té době začali fyzici objevovat. Objevila se celá zoologická zahrada různých částic: piony, K-mezony, protony, neutrony a bylo těžké je klasifikovat. Je to srovnatelné s tím, co se dělo o dvě století dříve: chemici dokázali určit hmotnost chemických prvků, reakce mezi nimi, ale nebyl jasný způsob jejich klasifikace. A stejně jako ho před dvěma sty lety vymyslel Medělejev, před pouhými padesáti lety navrhl kvarkový systém elementárních částic Murray Gell-Mann. Ve svém článku napsal, že všechny částice, které pozorujeme, je možné klasifikovat – buď jako mezony, které se skládají z dvou kvarků, kvarku a antikvarku, nebo jako baryony, které se skládají z tří kvarků, například protonů a neutronů. Gell-Mann tam také uvedl, že v podstatě mohou existovat systémy sestávající z čtyř kvarků – tetrakvarky – pěti kvarků nebo i složitější objekty.

Ukázalo se, že takové stavy jsou skutečně možné a za posledních 16 let vědci objevují částice, které jak se zdá sestávají z čtyř  a někdy dokonce pěti kvarků. Jakou roli takové částice hrají v přírodě? To je dobrá otázka. K dnešnímu dni ani teoretici ani experimentátoři příliš nechápou, k čemu jsou ty tetrakvarky a pentakvarky dobré. Náš dnešní úkol je jednodušší – snažíme se pozorovat, jaké sestavy kvarků existují v přírodě, jaké mají hmotnosti a vlastnosti. Když to srovnáme s 60. léty, tak až bude takový objektů objeveno velké množství, dokážeme vystavět logičtější a více předvídatelné modely toho, jak se kvarky spojují do útvarů z čtyř, pěti a možná i více částic.“

Jana Šošková a Filip Randák (ČVUT v Praze) o mezinárodní studentské praxi 2019 ve Frankově laboratoři neutronové fyziky Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně...